Naše originální kapela originálních lidí s originální tvorbou BeneBend vydala svoje první cédéčko s názvem MoMentálně! Naše písničky zachycují MoMentální náladu. Rádi je zpíváme a hrajeme, a tak věříme, že osloví i Vás. CD si můžete zakoupit přímo u nás, na našich akcích nebo je objednat na naší adrese.
Letošní pouť byla jiná v tom, že nebylo typické letní počasí, a tak jsme museli dost improvizovat. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli stánky neodfoukne vítr nebo nezačne chumelit. Ale svatá Anna, patronka místa, se o všechno dokonale postarala. Na začátku programu jsme Anně celé místo znovu svěřili a nazvali jej Místem uzdravení. Nakonec přišly davy lidí a bavily se, počasí nepočasí. Všichni se smáli s cirkusem Costellini, jedli, pili, zkoušeli tradiční výrobky. Opět jsme si užili vystoupení naší kapely BeneBend, která představila svoje první cédéčko s názvem Momentálně! Třešinkou na dortu byl koncert naší oblíbené kapely Traband, který proběhl pod širým nebem.
Milí přátelé,
po roce Vás opět rádi zveme v neděli 25. července na Svatoanenskou pouť do Modletína. Slavnost začne ve 13 hodin mší svatou, po té začne bujaré veselí.
K slavnosti samotné:
Po občerstvení ducha Vašeho, navštivte zahrady farní, neb zde můžete pobýti a různé kratochvíle užíti. Vaše ústa a břich Váš ochutnati mohou moku zlatavého z pivovaru místního a selátka ze statku sousedního. Během hodů těchto Vaše ucho potěší hudba lahodná, kapela jedinečná, jež zove BeneBend. Spatříte, co vaše oko nikdy nespatřilo – nevšední cirkus pouťový, jménem Costellini, domovem až ze samé Florencie. Ratolesti Vaše malé do divadla nahlédnouti mohou a též síly své se soky poměřiti v dovednostech rozmanitých, které tělo i ducha zušlechťují.
Schopnosti své je možno uplatniti v řemeslechch rozličných. Získati můžete informace cenné o nás a díle našem v místě zvaném Drby, tlachy, klepy. Předměty hodnoty historické si můžete prohlédnouti v koutku, jež jméno nese Veteš Modletínská. Rádi však budeme, pokud sami do koutku přispějete nějakou veteší vlastní, na půdě či v sklepě nalezenou. Účastniti se také budou pes a kočka domácí....Hřebem zlatým odpoledním bude představení nevídané, kapely hudební Traband zvané. Nespornou výhodu ten bude míti, kdo ráčí trabantem přijeti, neb bude míti vstup bezplatný a daru hodnotného obdrží.
Neváhej, na pouť se vydej, přátel svých pober!
Benediktus na Tebe se těšící!
Už je to dva měsíce, co naše Iva odletěla na rok do Sydney do Archy. Máme radost, že může získat nové zkušenosti a zároveň se už moooc těšíme, až se vrátí! Vláďa nakreslil obrázek, jak Iva letí do Austrálie, pořád o ní říká: „Chybíš, chybíš…“
Milí přátelé,
koncem dubna v naší organizaci proběhla inspekce kvality sociálních služeb. Tato inspekce byla úspěšná s kladným výsledkem. Poděkování patří všem pracovníkům, kteří se na vytváření standardů a jejich naplňování podílejí. Inspekce byla zamřena na odlehčovací službu, kterou poskytujeme.
Blanka Nikodemová vedoucí sdružení
Milí přátelé,
Od 20. dubna 2010 nás můžete nově podpořit také formou DMS.
Pokud nás chcete podpořit, můžete zasílat SMS ve tvaru: DMSmezeraARCHAMODLETIN na číslo 87777 (cena jedné SMS je 3O Kč, Benediktus obdrží 27 Kč).
Pokud zašlete DMS, podpoříte projekt ARCHA MODLETÍN - vybudování komunitního centra nejen pro lidi s mentálním postižením. Součástí komunitního centra bude chráněné bydlení pro lidi s mentálním postižením, řemeslné dílny (zpracování ovoce, vlny, tkaní, keramika.. aj.) Naší inspirací jsou komunity celosvětové organizace Archa ( www.larche.org ).
Chceme na tomto místě oživit kulturní a duchovní tradice, v rámci kterých pořádáme Živý Betlém, Svatoanenskou pouť, Zahradní slavnost, benefiční koncerty... Všechny zdejší aktivity směřují k znovuobnovení tohoto historicky hodnotného místa.
Máme pro vás první fotografie z festivalu! Vystihují bezva náladu, kterou jsme tam zažili… prohlédnout zde. Na další fotky z festivalu se můžete podívat na stránkách festivalu www.mamenato.wbs.cz
Chtěli bychom poděkovat pořadatelům Ondrovi a Honzovi za uspořádání 2. ročníku Máme na to ?!, jehož výtěžek opět věnovali našemu sdružení. Výtěžek činil 10.346 Kč. Tímto děkujeme všem, kteří pomáhali s přípravou a organizací festivalu a také dárcům a sponzorům za jejich podporu.
Sponzoři a dárci festivalu:
Město Chotěboř, Stanislav Šíp Chotěboř, Pivovar Chotěboř, s.r.o., Řeznictví Stejskal s.r.o., TeS, spol. s.r.o. Chotěboř, Haberská pekárna, Papírnictví Jiří Mifka Chotěboř.
více fotografií si mohou prohlédnout ve fotogalerii:
slavnosti+benefice - zde
nebo na tomto odkazu
Milí přátelé,
dovolte, abychom vás pozvali na velikonoční hru JEŽÍŠ Z NARETA. Pojďte společně s námi prožít tento stále živý příběh o Ježíšově životě, smrti i vzkříšení. Nechte se vtáhnout do jeho poselství... Už po páté bude tento příběh ožívat pod širým nebem u kaple Sv. Anny v Chotěboři. Společně s námi jej budou hrát naši dobrovolníci, klienti a přátelé. Začneme jako vždy se západem slunce (v 18 hodin), letos předvečer Květné neděle vyšlo na 27. března.
Pokud by si někdo chtěl v naší pašijové hře zahrát, je vítán...
Po společném rozlišování, jak směřovat k naplnění našeho dlouhodobého cíle – vybudování komunity pro lidi s mentálním postižením a jejich asistenty, jsme se rozhodli přestat poskytovat sociální službu osobní asistence a plně se věnovat službě odlehčovací. Odlehčovací službu poskytujeme ambulantní (v Domečku) a terénní ( v domácnostech klientů).
Užili jsme si 3 plesy! S BeneBendem jsme vystupovali na plese firmy ROSS v chotěbořské sokolovně. Ples jsme si užili opravdu naplno, roztančili jsme celou sokolovnu. S vděčností jsme přijali výtěžek tomboly, který činil 15. 500 Kč! Radost nám nepřinesly jen vybrané peníze, ale především atmosféra plesu. Setkali jsme se s otevřeností hostů plesu, které oslovilo vystoupení naší kapely jinak obdarovaných lidí BeneBend. Setkali jsme se s přijetím naší odlišnosti a mohli jsme vnímat, že na tento ples také plně patříme. Někteří lidé nás oslovovali, ptali se na naší práci, někteří s námi tančili. Naše lidičky s postižením, dobrovolníci i zaměstnanci si ples moc užili. Cítili se důležití a přijatí. Vážíme si také osobního a citlivého přístupu ze strany vedení firmy. Děkujeme…
Na začátku února jsme byli pozvaní na dva plesy v jeden den, takže jsme se museli rozdělit :o) Větší část z nás (kapela BeneBend) jsme jeli do Brna na ples organizace Víra s Světlo. (Tato celosvětová organizace je podobná Arše, byla založena Jeanem Vanierem a sdružuje rodiny s dětmi s postižením). Ples začal netradičně – mší svatou, další specifikum byli tři vynikající kadeřníci, kteří češou české miss, tentokrát česali účastnice a účastníky plesu. Takže naše hlavy byly ozdobené různými modely…
Další část z nás se vydala na 1. ples pivovaru Chotěboř. Výtěžek plesu byl opět věnován Benediktu. Vybrala se částka 19. 800 Kč. Za tuto částku jsme také velmi vděčni.
Milí přátelé,
v sobotu 17. října, v předvečer našich devátých narozenin, jsme během našeho benefičního večera s Hradišťanem prožili moc pěkné chvíle.
Podařilo se vytvořit úžasnou atmosféru vzájemnosti, přátelství a čehosi hlubšího, co možná na první pohled není vidět, ale dá se cítit srdcem.
Celý večer se nesl v duchu Malého prince a hlubokých exupéryovských myšlenek. Jeho poselství bylo nádherně ztvárněno ve stínovém divadle, kde se odehrál jeden z nejdůležitěších rozhovorů Malého prince s liškou... Hlavními protagonisty byl Vašík v roli prince, Šárka v roli lišky a vypravěčkou byla Káťa, která se celý text naučila nazpaměť.
Samozřejmě jsme si zase užívali vystoupení s naší kapelou a hlavně děti si chvíle slávy užívaly naplno. Největší extáze však přišla, když jsme si mohli zahrát společně s Hradišťanem! Jiří Pavlica totiž hned pochopil atmosféru večera. Zcela samozřejmě navázal na naši notu a přidával mezi písně, které hráli, hluboké myšlenky.
Během večera jsme představili náš projekt Archa na Modletíně, kterému byla celá benefice věnována. Sami jsme byli překvapeni z fotografií, které jsme promítali, jaký kus práce se tam již podařil udělat. Nejdůležitějším bodem večera tedy pro nás bylo ocenění lidí, kteří nám pomáhají.
Chceme poděkovat vám všem, kteří jste se na večeru rádi podíleli a i vám všem, kteří jste přišli a vytvořili báječnou atmosféru.
Benefiční večer z pohledu našeho nového kolegy
Kapelu Hradišťan samozřejmě znám, nevěděl jsem však, že jejich písně jsou tak krásné. Poslech zhudebněných básní, byl pro mě uměleckým zážitkem. Musím říct, že ovládání hudebních nástrojů je Hradišťanům opravdu vlastní. Sobotní koncert byl pro mě vskutku zvláštní, protože jsem byl nejenom divák, ale i účinkující. Večer totiž zahájilo vystoupení naší kapely. Před dvěma měsíci, to jsem ještě v Benediktu nepracoval, jsem ani nevěděl, že nějaká skupina Benebend vůbec existuje. A teď jsem s nimi odehrál pět nádherných písní. Moc mě překvapilo, kolik citu a emocí se v písničkách Benebendu ukrývá. Jsou neskutečně opravdové. Navíc kapelu netvoří jen takzvaně normální, ale i jinak obdarovaní lidé. Je krásné sledovat s jakým nasazením a jak rádi všichni v kapele hrají. Dobrý dojem jsem měl z celého večera. Bylo pro mě zajímavé sledovat například průběh dražby, která podle mého názoru proběhla výborně. Stínové divadlo bylo zas neskutečně dojemné. Motto večera, řekl bych, vystihuje naprosto vše. „Co je důležité, je očím neviditelné. Správně vidíme pouze srdcem.“
Josef Karhan
19. června letošního roku občanské sdružení Benediktus získalo od ZERY certifikát, který nás opravňuje používat na naše výrobky ochrannou známku „Vysočina – regionální produkt“. Certifikát nám předal hejtman kraje Jiří Běhounek.
Tato značka regionálního výrobku je pro nás důležitá, protože se stále více chceme zaměřovat na rozvoj a podporu řemeslné výroby na Vysočině. V našich dílnách s lidmi s postižením vznikají zcela originální výrobky. Každý výrobek je hodnotný tím, že je s láskou vyrobený. A je to na něm „cítit“. I když není stoprocentní, vyzařuje z něj to, že je lásky-plný. A v tom je jeho kouzlo, které se nedá přepočítávat na peníze. Tento výrobek totiž hřeje... Jen málokdo však vnímá hodnotu výrobku a dokáže ji ocenit. Vždyť například utkat 10 cm látky trvá člověku s mentálním postižením i půl dne!
V dílnách se snažíme navazovat na tradiční výrobu našich předků: pracujeme převážně s přírodními materiály – hlínou, čistou vlnou a produkty přírody. Chceme rozvíjet ruční výrobu a učit se stará řemesla, aby se zachovala a předávala dále. Snažíme se, aby děti věděly, že je běžné, že se svetr dá uplést jehlicemi, že ošatka se splétá ze slámy a z kořínků, že koše se pletou z vrbových proutků, že hrníčky se vyrábějí z hlíny, že vlna z ovce se může spřádat a že z vyrobeného vlákna se vyrobí úžasný koberec, apod... Chceme se dělit o radost ze společné práce s jinak obdarovanými lidmi, o radost z vlastnoručně vyrobených výrobků a o radost z toho, že se těmito výrobky můžeme obklopovat a že je můžeme darovat i blízkým lidem. Snažíme se o to, aby dnešní děti a vůbec lidé nežili stále více v představě, že všechno, co za něco stojí, se dá pouze koupit v hypermarketu, ale že svou velkou hodnotu mají ručně vyrobené věci.
Všechny naše výrobky jsou označeny naší značkou Benediktus a také značkou originálního výrobku – Vysočina – regionální produkt. Na výrobcích lidí s postižením jsou umisťovány cedulky s nápisem „Tento výrobek vytvořili lidé s postižením“.
Víme, že náš výrobek je jedinečný tím, že je láskyplný. Budeme velmi vděčni, když si všechny naše výrobky s tímto vědomím budete kupovat. A s vědomím toho, že zároveň podporujete rozvoj kraje, ve kterém žijete. Přejem Vám, aby Vám všechny výrobky, vyrobené v kraji Vysočina, přinášely několikanásobnou radost.....

Mezinárodní organizace Archa se sídlem ve Francii jednou za dva roky svolává setkání zástupců skupin, které mají zájem o vytvoření komunity Archa ve své zemi. Těchto setkání se vždy účastní také zástupci komunit, kteří už jsou v Arše zapojeni.
Letošní setkání se konalo v Chorvatsku na malém ostrůvku Kosljun za účasti komunit z 10 zemí střední a jižní Evropy a jako jeden z předprojektů Archy byl pozván i Benediktus.
Setkání v Chorvatsku mělo dva hlavní cíle: jednak vytvořit vazby a podmínky pro vzájemnou podporu a dále udělat pokroky ve vlastní přípravě na vytvoření základů Archy v naší zemi a její kultuře.
Setkání bylo pouze třídenní. V tak krátké době jsme intenzivně pracovali na porozumění nástrojům a metodám, které doporučuje Archa při zakládání nové komunity. Mnoho času jsme věnovali inkulturaci. Snažili jsme se vystihnout kulturu v naší zemi, s jejími přednostmi i bolestmi a přemýšlet o tom, jak by mohla vypadat Archa v naší zemi tak, aby zapadla do naší kultury a mohla reagovat na její specifické potřeby.
Sdíleli jsme zkušenosti z nejrůznějších situacích ve svých zemích, které mají tak mnoho společného. Všechny prožili druhou světovou válku, prošli dobou totality a vyrovnávají se s novou svobodou a demokracií a také hledají svoje nové místo v Evropě. Na tato témata jsme slyšeli dvě strhující přednášky z úst chorvatského politologa Nevena Simaca, odborníka na evropskou unii, který pracoval dva roky v Praze a pomáhal připravovat naši zemi na vstup do Evropské unie.
Setkání vedl koordinátor Archy pro zónu jižní a střední Evropy Patric Fontaine. Přednášel o procesech, které doprovázejí zakládání nové komunity. Připomněl nám, jak probíhalo založení první komunity Jeanem Vanierem, s jakými problémy se potýkal.
Čas sdílení se, interaktivní práci a formaci vedla psycho-socioložka Brenda Hermann z Ameriky, která má zkušenosti s doprovázením nově vznikajících komunit a mnoho zkušeností v inkulturačních procesech.
Setkání doprovázeli také mše, slavení, povídání, koupání v moři, tanec, ochutnávka tradičních jídel a nápojů z jednotlivých zemí. Krásné prostředí ostrova Kosljun, na kterém stojí pouze františkánský klášter, ve kterém jsme bydleli a pracovali, umocňoval úžasnou atmosféru tohoto setkání. Setkání nás obohatilo v mnoha věcech. Slyšeli jsme řadu nových informací, mohli jsme sdílet zkušenosti s lidmi, kteří chtějí dělat podobné věci. Nejvíc jsme však vděčni za to, že jsme mohli načerpat duchovně a také za nová přátelství, která tu vznikla.
Milí přátelé, máme první trailer z našich Pašijí, udělal ho pro nás Matěj Štěpán, podívat na něj se můžete tady: přehrát video
Milí přátelé, chtěli bychom se s vámi podělit o pár neobvyklých zážitků a fotografií
Spolu s komunitou Archa v Bretani a střední školou v Paříži, jsme na konci května uspořádali týdenní workcamp francouzských dobrovolníků na Modletíně.
Workcamp se dá přeložit jako pracovní tábor. Na první pohled se může zdát, že hlavním motivem je opravdu společná práce. A to společná práce lidí, kteří mají jiný jazyk, jiný věk, někdy i jinou barvu kůže, jiné náboženství a jiné intelektuální schopnosti. V praxi to pak znamená, že komunikace mezi lidmi se odehrává gesty a posunky, různě lámanou angličtinou, někdy smíšenou s ruštinou. Ruština byl často jediný cizí jazyk, který si někdo matně v napjaté situaci vybavil. Takže jsme často mohli slyšet výkřiky typu: „Zděs kopej Jean!“). Práce byla opravdu tvrdá – vykopávání starých podlah, vyvážení sutě, betonování,... A tak není divu, že při tak těžké práci se lidé opravdu stmelí.
Přesto práce nebyla při workcampu tím nejhlavnějším. Důvodem, proč tyto workcampy vznikají, je sdílení se. Sdílení se odlišných lidí – odlišných věkově, národnostně, rasově a přece... Celý týden jsme zažívali atmosféru pokoje, radosti, smíchu, spolupráce. A ještě jednou věcí byl náš workcamp výjimečný. Střed celého našeho společenství tvořili lidé s postižením – lidé z Čech i z Francie. Tak jsme mohli poznat úžasnou Cecille, dámu v letech, která miluje květiny. Patrika, věčného taškáře, který vás nezapomene polechtat a Luise, staršího muže, který se pořád směje. Kromě smíchu je také výjimečný tím, že vyhazuje všechny předměty, které najde.Takže jsme v hromadě písku nacházeli svetry, bundy, sešity, utěrky... Poznali jsme smutné životní příběhy všech těchto tří lidí. Představil nám je Bertrand, leader komunity v Bretani. O každém z nich vyprávěl jeho osobní příběh a každého nazýval svým přítelem.
Příběhy těchto lidí s handicapem, ale i dalších, se kterými jsme se během týdne seznamovali, se nás všech hluboce dotýkaly. Znovu jsme se přesvědčovali o tom, že každý člověk, je posvátný příběh! Hlavně pro mladé lidi z pařížské střední školy to bylo velmi silné, často to bylo poprvé, kdy se setkali s člověkem s postižením nebo kdy takto pracovali...Dostali šanci hodně přemýšlet a také mluvit o svých pocitech. Večery jsme pak trávili společným hraním a zpíváním u ohně, učili jsme se bretaňské tance a povídali jsme si. A pak většinu z nás čekala noc ve stanu...
Ještě za zmínku stojí společné jídlo. Přátelé z Francie se nestačili divit, co se skrývá v těch kulatých věcech, kterým říkáme knedlíky, oblíbili si polévky, ale nejvíce si pochutnávali na domácích buchtách, které denně pekly dvě naše dobré duše Maruška a Eva. Nutno podotknout, že francouzských dobrovolníků bylo 27 a nás tak okolo 10. Takový regiment, převážně mladých kluků, sní opravdu hodně! Týden utekl jako voda a my se zase navrátili do každodenní reality. Na týden plný přátelství a nových vztahů však stále vzpomínáme. A již teď se těšíme na začátek prázdnin, kdy se s našimi novými přáteli opět setkáme. Tentokrát u nich doma, v bretaňské Arše, kde zase my jim budeme pomáhat budovat jejich nový dům, ve kterém budou společně žít lidé s postižením se svými asistenty
Děkujeme všem, kdo se na workcampu jakkoliv podílel!
Milí přátelé,
tady se můžete podívat na pár fotek z festiválku..., jak píše Renda:
„Pro ty,co tam byli, aby viděli , jak vyváděli a pro ty co tam nebyli, aby viděli, o co přišli a příště přišli, aby o to zase nepřišli :)“
http://arnie1985.rajce.idnes.cz/090516_Mame_na_to/
http://benfoto.rajce.idnes.cz/Mame_na_to/
www.mamenato.wbs.cz
23. ledna naše kapela BeneBend vystoupila na 10. reprezentačním plese firmy ROSS holding.
Posláním rossáckých plesů je také pomáhat. Letos byla pomoc zaměřena na naši organizaci. Nejenom, že lidičky s postižením vystupovali v kapele BeneBend mezi takovými esy jako je Olympic, Terne Čhave, Beatles revival a dalšími, ale také se výborně bavili, tancovali, zpívali a smáli se. Kolem desáté proběhla dražba keramických děl z naši dílny, dražbu moderoval Zdeněk s Vláďou. Kromě výtěžku z tomboly, nám Ross věnoval celý výtěžek z tomboly, což dohromady bylo 57 000 Kč. Výtěžek jsme si převzali přímo na plese, použijeme jej na budování projektu Archa v Modletíně.
Chceme celé firmě Ross poděkovat, zvláštní poděkování patří paní Zdeně Strykové:o)
V červenci nás navštívila pracovní skupina dobrovolníků z Francie. Jsou to lidé, kteří jsou v Arše, nebo se pohybují kolem Archy a kteří se rozhodli každé léto vyjet pomáhat tam, kde je potřeba. K nám jich přijelo 8 z bretaňské Archy a okolí:Bertrand - vedoucí a zakladatel Archy v Bretani, Jean Bertrand, Jean Baptist, Benedikt, Isabel, Patrick, Melanie a jejich kněz. Tato skupina nejdříve pomáhala tři týdny v Albánii v Arše, poté v Polsku, v Arše na Ukrajině a nakonec u nás na Modletíně. Přivezli si svoje nářadí a chuť do práce. Večer jsme se chodili koupat a povídali si o jejich práci, o jejich Arše a vyprávěli jim o nás. Byl to moc hezký čas, který jsme vzájemně prožili. A také velká pomoc, za kterou jsme vděčni.
V sobotu 15. 3. se u kaple sv. Anny v Chotěboři odehrály již třetí Pašijové hry, v podání občanského sdružení Benediktus a velké řady našich dobrovolníků a přátel. Vzhledem k počasí, které převládalo celý týden, se dá říci, že tento den byl výjimečný a požehnaný – celý den bylo nádherně, což velmi ocenili obzvláště všichni herci, kteří již od dopoledních hodin pilně nacvičovali na večerní představení. Ve třičtvrtě na čtyři proběhla generální zkouška a v 18:00 vše vypuklo naostro..
S Ježíšem jsme prožili události několika posledních dnů jeho života. Od pokřtění Janem Křitelem, přes pokušení na poušti od Ďábla podbarvené velmi sugestivní hudbou, kázání o blahoslavenství, uzdravení slepého a chromého. Vydali jsme se s ním a s jeho dvanácti do večeřadla na poslední večeři, kde jsme si připomněli ustanovení eucharistie a pak už události nabrali velmi rychlý a dramatický spád. Ježíš odešel do Getseman s třemi učedníky, kam za ním přišel Jidáš a polibkem stvrdil svoji zradu. Po krátkém boji byl Ježíš odveden k velekněžím, od nich k Pilátovi a potom už se vydal na cestu kříže. Římští vojáci mu ji nijak nezlehčili, ba naopak, ale našlo se pár lidí, kteří s Ježíšem soucítili – nejprve žena, která dala Ježíšovi napít, pak Veronika s rouškou a nakonec se Ježíš setkal i se svou zničenou matkou Marií. Pod kříž ho z jeho věrných doprovodil jen Jan s Marií a dalšími ženami. Mrtvý Ježíš byl přenesen do hrobu, k čemuž sloužila zmiňovaná kaplička sv. Anny. Z té po chvíli v záři světla vyšel anděl a zvěstoval jeho zmrtvýchvstání a vzápětí se již všichni mohli osobně setkat se zmrtvýchvstalým Ježíšem.
Byl to velmi silný žážitek, nejen pro diváky, ale i pro samotné účinkující.
Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se aktivně zapojili do přípravy a realizace Pašijí.
Děkujeme zvukařům Robertu Motlovi a Honzovi Pavlasovi za půjčení aparatury, Milošovi Matějíčkovi za zvučení, Milošovi Jindrovi za focení, Valtrům za elektriku, Evě Červené za scénář, zpěvákům za úvodní píseň, Davidovi Šormovi za úvod, Blance a Renatě za režii, Renatě za scénář, Martinovi za zvuk a hlavní roli a téměř šedesáti účinkujícím, kteří s nasazením ztvárnili svoje role.
Bohu díky!
© 2008 Občanské sdružení BENEDIKTUS podporujeme lidi s postižením.