Workcamp (WC, jak mu přezdíváme)

Je to česky pracovní tábor? Spíše setkání. I když je ústředním motivem práce, není při workcampu tím hlavním! Hlavní je setkání s novými lidmi, hlavní je navázání vztahů. Práce je prostředek. I když je náročná a je jí hodně. Ale je tak přirozené pracovat spolu a u společné práce se seznámit. A pak pokračovat u oběda, večeře. A na společném večeru ještě víc, vždyť si vlastně dobře rozumíme, smějeme se spolu, máme rádi stejné věci. Jak je to možné, vždyť kolikrát nerozumíme, co kdo říká, vždyť přijeli z Asie, vždyť vypadají jinak než my, vždyť…, úsměv má každý stejný. Ta milá gesta, ochota pomáhat, otevřenost pro kamarádství, a to i s těmi u nás, kteří také vypadají trochu jinak. Ale vždyť přece ten smích zní opravdu všude stejně. Tanec a hudba - ty také spojí a jídlo…hm. Jsme stejní, nemusíme se sebe bát, máme se rádi, nechce se nám loučit..., budeme si psát, zase přijeďte.. Díky! Taky díky.

To jsou naše pocity z toho (pracovního) setkání v Modletíně. Zamýšleli jsme se nad tím, co je to za lidi, kteří neváhají obětovat peníze, dovolenou a přijedou pomáhat tentokrát z asijské části Ruska, Ukrajiny, Polska nebo Číny. Nasmáli jsme se nad lekcí čínštiny, asijskou kuchyni bez slz v očí nedali ani nejotrlejší, polské jídlo už bylo známější. A vyprávění o daleké Rusi.. Vždy jsme po workcampu bohatší, plnější..

Děkujeme Tamjdemu za zprostředkování těchto výjimečných setkání.

A tady obrázky. Spárovali jsme roubené stavení, zateplovali, brousili a natírali roubenou sušírnu, krájeli a sušili švestky. Pěkné to bylo.